Sršeň obecná

06. 07. 2010 | † 22. 05. 2011 | kód autora: pwg
sršeň obecná

Sršeň je největší evropský druh vosy, žijící ve společenstvech. Samička sršně obecné měří průměrně 23 až 35 milimetrů, dělnice a samečci jsou menší. Ve Finsku a Švédsku jsou sršně chráněny, u nás jsou zapsány do Červené knihy.

Hornet - Vespa crabro

 Sršeň obecná (Vespa crabro) je největší evropská sociálně žijící vosa. Její potravou jsou především mouchy a sladké ovocné šťávy. Dospělý jedinec nespotřebuje všechnu shromážděnou potravu a s tím, co sám nezkonzumuje, se vrací do hnízda a krmí larvy, mladé jedince a královnu.
    Královna (oplozená samice, která přezimovala) je zakladatelkou sršní kolonie. Na jaře začne budovat základ hnízda tak, že kusadly nastrouhá kousky dřeva a smísí je s výměšky svých slinných žláz. Z této papírovité hmoty buduje kromě ochranného obalu hnízda také jeho vnitřní buňky, do kterých klade vajíčka. Protože je hnízdo zavěšeno a stavěno odshora dolů tak, že otvory buněk směřují dolů, jsou larvy přilepeny lepkavou hmotou, aby nevypadly. První dělnice přebírají po vylíhnutí všechny práce, které dosud vykonávala královna a ta pak již jen klade vajíčka.
    V době, kdy jsou venkovní teploty vysoké, přinášejí dělnice do hnízda vodu a zvlhčují tak vnitřní prostory hnízda. Navíc vířením křídel napomáhají lepšímu proudění vzduchu v hnízdě.
    V průměrném hnízdě je pět až sedm plástů s asi 1500 buňkami. Hnízdo mívá elipsoidní tvar, šířka je kolem 30, délka kolem 60 centimetrů.
    Královna po přezimování létá od poloviny dubna do poloviny července, dělnice létají od července do října a pohlavní jedinci (ti, kteří zajistí další populace) létají v září. V této době také dochází ke kopulaci. U oplozené samice se samčí pohlavní buňky ukládají do zvláštní schránky a uvolňují se až na jaře při kladení vajíček.
    Koncem října dochází k zániku sršní kolonie, protože sršni nedokáží připravit zásoby, jako včely. Přežívají pouze oplozené samice, které se ukrývají a přezimují, aby na jaře založily nové kolonie.
    Vzhledem ke složení potravy a s přihlédnutím k neútočnosti druhu je možné konstatovat, že sršeň má pro člověka pozitivní význam. 

1sr.jpgphoto
photo

....static.flickr.com/2467/3884623516_bb4063af5f_z.jpg">

Zdroje: Chovatelka, Sršeň                                                                                                                                                                                                                                                                                                                 Zdroje obrázků: Internet

.........................................................................................................


Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky zvirata

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.